Salinátor je zařízení, které na principu elektrolytického rozkladu chemické sloučeniny solného roztoku uvolňuje do vody chlórové ionty, a tím ji desinfikuje od bakterií, virů a řas. Co to konkrétně znamená? Kuchyňská (kamenná nebo mořská) sůl, tak jak ji známe z každodenního života a z pohádky Sůl nad zlato, je docela obyčejný chlorid sodný NaCl. Čistá sůl se tedy skládá, zjednodušeně řečeno, pouze ze dvou chemických prvků – z chóru a ze sodíku.
Jestliže přidáme sůl do bazénové vody, a necháme ji procházet čerpadlem salinátoru, ten ji začne rozkládat působením stejnosměrného proudu. Původní chemická vazba se rozpadne na dvě iontové složky, jednou z nich je chlór, který ihned začne likvidovat nežádoucí mikroorganismy. Resp. ionty chlóru se rozpouští ve vodě za vzniku kyseliny chlorné.
Měděná elektroda a volný chlór
Součástí zařízení je měděná elektroda, která průchodem elektrického proudu zároveň provádí tzv. elektrokatalytickou oxidaci. Stejnosměrný proud umožní uvolnit z elektrody velmi silné oxidační činidlo – hydroxylový radikál mědi a ten spolu s volným chlórem plní svou funkci téměř bezezbytku. Z toho důvodu jsou tyto výrobky ideální náhradou klasické bazénové chemie na bázi chlorových tablet. Takto ošetřená voda je navíc příznivější na pokožku a oči, nezpůsobuje podráždění a nepříjemné reakce. Samotný elektrolytický proces částečně do vody uvolňuje i kyslík a ozón, který rovněž přispívá jako desinfekční činidlo.
Dodržujte předepsanou koncentraci soli
Podmínkou, aby salinátor v bazénu optimálně pracoval, je předepsaná koncentrace mořské soli do bazénu. Ta musí vytvořit solný roztok se salinitou v hodnotě od 0,4 do 0,5 procent. Docílíte toho např. rozpuštěním 5 kg soli v 1 kubíku vody, tedy v tisíci litrech. (Kdybyste chtěli tuto koncentraci dodržet u klasické vany na koupání, stačilo by vám zhruba 70 dkg soli – plná vana mívá objem zhruba 120 – 160 litrů). Mimochodem, mořská voda má salinitu mnohonásobně vyšší, zhruba 3,5 procenta.