Blog

Asi není třeba říkat, že profesionální tenis je náročný sport. Koneckonců víme, že některá utkání mohou trvat takřka bez přerušení i dvě hodiny – a to už je nějaká zátěž pro tělo. Obvykle se samozřejmě mluví o tom, jaký vliv to má na nohy, případně ramena či lokty, avšak co se opomíjí, jsou dlaně.

Ty na první pohled nevykonávají žádnou práci, avšak opak je pravdou. Po celou dobu zápasu musí držet raketu, a to dostatečně pevně na to, aby bylo možné s ní dobře manipulovat. To by samozřejmě nebyl takový problém, kdyby neexistovala jedna věc: pot.

Všichni jsme se již setkali s tím, jak kluzké zpocené dlaně jsou. A není pochyb o tom, že hráč se během dlouhého, náročného utkání zpotí. Jak tedy zajistit, aby nám ani v tomto případě raketa nevyklouzla v tom nejméně vhodném okamžiku?

Zde nám mohou pomoci omotávky na tenisové rakety. Jednoduše řečeno, jedná se o pásku, která se omotá kolem rukojeti. Ta je vyrobena z takového materiálu, který umožňuje i zpocené dlani pevný úchop. Ty lepší modely mají navíc i schopnost pot sát, čímž situaci hráče dále zlepšují. Není tedy divu, že je používají prakticky všichni.

Samozřejmě je otázkou, zda jsou vhodné i pro amatérské hráče, a zde již není situace ani zdaleka tak jednoznačná. Do hry totiž vstupuje hned několik nových faktorů.

V první řadě záleží na tom, jak často a jak intenzivně hrajeme. Pokud si například jen občas zapinkáme na zahradě se svým dítětem, pak jsou omotávky rozhodně zbytečné. A pokud vám raketa vklouzne? Věřte, že váš potomek z toho bude mít radost.

Dále je zde cíl, kterého chceme dosáhnout. V případě, že intenzivně trénujeme, abychom se jednou dostali mezi profíky, a skutečně se tomuto cíli hodláme plně věnovat, pak se jejich koupě rozhodně vyplatí. Umožní nám totiž lepší a delší trénink.

Jak se nakonec rozhodnete, je jen na vás. Jen mějte na paměti, že to, co pro jednoho může být ztráta peněz, je pro druhého velmi dobrá investice. Individuální přístup je zde tedy rozhodně na místě.

Asi není třeba říkat, že profesionální tenis je náročný sport. Koneckonců víme, že některá utkání mohou trvat takřka bez přerušení i dvě hodiny – a to už je nějaká zátěž pro tělo. Obvykle se samozřejmě mluví o tom, jaký vliv to má na nohy, případně ramena či lokty, avšak co se opomíjí, jsou dlaně.

Ty na první pohled nevykonávají žádnou práci, avšak opak je pravdou. Po celou dobu zápasu musí držet raketu, a to dostatečně pevně na to, aby bylo možné s ní dobře manipulovat. To by samozřejmě nebyl takový problém, kdyby neexistovala jedna věc: pot.

Všichni jsme se již setkali s tím, jak kluzké zpocené dlaně jsou. A není pochyb o tom, že hráč se během dlouhého, náročného utkání zpotí. Jak tedy zajistit, aby nám ani v tomto případě raketa nevyklouzla v tom nejméně vhodném okamžiku?

Zde nám mohou pomoci omotávky na tenisové rakety. Jednoduše řečeno, jedná se o pásku, která se omotá kolem rukojeti. Ta je vyrobena z takového materiálu, který umožňuje i zpocené dlani pevný úchop. Ty lepší modely mají navíc i schopnost pot sát, čímž situaci hráče dále zlepšují. Není tedy divu, že je používají prakticky všichni.

Samozřejmě je otázkou, zda jsou vhodné i pro amatérské hráče, a zde již není situace ani zdaleka tak jednoznačná. Do hry totiž vstupuje hned několik nových faktorů.

V první řadě záleží na tom, jak často a jak intenzivně hrajeme. Pokud si například jen občas zapinkáme na zahradě se svým dítětem, pak jsou omotávky rozhodně zbytečné. A pokud vám raketa vklouzne? Věřte, že váš potomek z toho bude mít radost.

Dále je zde cíl, kterého chceme dosáhnout. V případě, že intenzivně trénujeme, abychom se jednou dostali mezi profíky, a skutečně se tomuto cíli hodláme plně věnovat, pak se jejich koupě rozhodně vyplatí. Umožní nám totiž lepší a delší trénink.

Jak se nakonec rozhodnete, je jen na vás. Jen mějte na paměti, že to, co pro jednoho může být ztráta peněz, je pro druhého velmi dobrá investice. Individuální přístup je zde tedy rozhodně na místě.

V Litomyšli se koná úžasná Smetanova Litomyšl. Je to opravdu úchvatná akce, na kterou se vyplatí opravdu jít a rok si počkat. Je to absolutně fenomenální kulturní zážitek. A navíc se koná v areálu zámeckých zahrad a zámku v Litomyšli. Akustika je na tomto místě opravdu perfektní. Vystupují tu opravdu špičky operního zpěvu. A jen ty nejlepší filharmonie z celého světa. Takhle akce se musí jednoznačně zažít. Není divu, že se odehrává právě v místech, kde se narodil náš slavný hudební skladatel Bedřich Smetana. Autor naší nádherné skladby Vltava. Smetanova Litomyšl se koná od let 1946-1949.

Vždy na přelomu června a července. Letos se bude konat už její 65 ročník. A zveřejnění programu pro rok 2023 bude uskutečněn už v únoru. Prostě atmosféra, kdy posloucháte nejkrásnější hudbu přímo pod širým nebem. Prostě nádhera. Bude tam vystupovat až 3500 účinkujících. Bude trvat 25 dní a pojme až 3000 diváků. Festival Smetanova Litomyšl můžete spojit s procházkou městem, dát si večeři například v úžasném hotelu Aplaus. Přes den si dát úžasný piknik v nádherných klášterních zahradách. Navštívit můžete také mnoho galerií. Pořadatelé jsou městská galerie Litomyšl a Bohemian Heritage Fund. A také ho podporuje Ministerstvo kultury ČR, Pardubického kraje a města Litomyšl. V klášterních zahradách se v posledních letech rozvinula úžasná tradice. A to že si můžete klidně lehnout na deku, nebo sedací vak a poslouchat klasickou hudbu. Úžasný zážitek vhodný pro úplně každého.

Mohou sem přijít jak rodiče s dětmi, tak i mladí teenegeři, kteří se mohou seznámit s klasickou hudbou. Během festivalu můžete navštívit zámecké sklepení, které je po celou dobu přístupné veřejnosti. Uvnitř můžete najít spoustu soch autora Olbrama Zoubka. A uvnitř můžete dále také ochutnat spoustu vynikajících vín jak moravských, tak lokálních. V hlavním programu bude například Slovenská filharmonie, klavírní trio, Bach XXII, Po Čajkovského b moll až na vrcholky Alp. Prostě naprosto úžasná podívaná. Vstupenky se dělí na čtyři balíčky. Každý stojí okolo 4000 Kč. Záleží jen na vás, který si vyberete. Smetanova Litomyšl určitě stojí za návštěvu. A určitě si to na 100 procent užijete. Je to naprosto nádherné. 

V Litomyšli se koná úžasná Smetanova Litomyšl. Je to opravdu úchvatná akce, na kterou se vyplatí opravdu jít a rok si počkat. Je to absolutně fenomenální kulturní zážitek. A navíc se koná v areálu zámeckých zahrad a zámku v Litomyšli. Akustika je na tomto místě opravdu perfektní. Vystupují tu opravdu špičky operního zpěvu. A jen ty nejlepší filharmonie z celého světa. Takhle akce se musí jednoznačně zažít. Není divu, že se odehrává právě v místech, kde se narodil náš slavný hudební skladatel Bedřich Smetana. Autor naší nádherné skladby Vltava. Smetanova Litomyšl se koná od let 1946-1949.

Vždy na přelomu června a července. Letos se bude konat už její 65 ročník. A zveřejnění programu pro rok 2023 bude uskutečněn už v únoru. Prostě atmosféra, kdy posloucháte nejkrásnější hudbu přímo pod širým nebem. Prostě nádhera. Bude tam vystupovat až 3500 účinkujících. Bude trvat 25 dní a pojme až 3000 diváků. Festival Smetanova Litomyšl můžete spojit s procházkou městem, dát si večeři například v úžasném hotelu Aplaus. Přes den si dát úžasný piknik v nádherných klášterních zahradách. Navštívit můžete také mnoho galerií. Pořadatelé jsou městská galerie Litomyšl a Bohemian Heritage Fund. A také ho podporuje Ministerstvo kultury ČR, Pardubického kraje a města Litomyšl. V klášterních zahradách se v posledních letech rozvinula úžasná tradice. A to že si můžete klidně lehnout na deku, nebo sedací vak a poslouchat klasickou hudbu. Úžasný zážitek vhodný pro úplně každého.

Mohou sem přijít jak rodiče s dětmi, tak i mladí teenegeři, kteří se mohou seznámit s klasickou hudbou. Během festivalu můžete navštívit zámecké sklepení, které je po celou dobu přístupné veřejnosti. Uvnitř můžete najít spoustu soch autora Olbrama Zoubka. A uvnitř můžete dále také ochutnat spoustu vynikajících vín jak moravských, tak lokálních. V hlavním programu bude například Slovenská filharmonie, klavírní trio, Bach XXII, Po Čajkovského b moll až na vrcholky Alp. Prostě naprosto úžasná podívaná. Vstupenky se dělí na čtyři balíčky. Každý stojí okolo 4000 Kč. Záleží jen na vás, který si vyberete. Smetanova Litomyšl určitě stojí za návštěvu. A určitě si to na 100 procent užijete. Je to naprosto nádherné. 

Potěší vás svým vzhledem

Vybrali jste si flipové pouzdro na mobil Samsung? Dobrá volba. Je velmi praktické a šikovné a zároveň se za něj výrobci nemusí stydět, co se týče vzhledu. Možná budete překvapeni, kolik různých barevných variant se na trhu vyskytuje, a spolu s nimi i zajímavých motivů, pokud zrovna nevybíráte pouzdro čistě hladké a jednoduché, bez potisku.

Příjemně se s ním pracuje

Flipová pouzdra se dobře drží v ruce z několika důvodů: Mají oblé hrany a drsnější, neklouzavý povrch, který je velmi příjemný na dotek pokožkou dlaně i hřbetu ruky. Zároveň se vám na něj ruka nepřilepí, což by mohlo vést k pádu přístroje na zem, toto by se mohlo stát, kdyby bylo pouzdro na mobil Samsung zhotoveno např. z PVC nebo z polyetylenu. Proto výrobci dávají přednost jinému druhu plastické hmoty – polyuretanu.

Eko-kůže – minimální přilnavost a vynikající prodyšnost je typickou vlastností polyuretanu, který je zhotoven v podobě eko-kůže, a ta se osvědčila právě při výrobě flipových pouzder na mobilní telefony. Eko-kůže se stala v poslední době velmi častým materiálem pro výrobu nábytku (sedacích souprav) a také obuvi. Nahrazuje tu klasickou zvířecí kůži, což umožňuje chovat se více eticky k těmto živým tvorům a zároveň výrazně omezit jejich chov, nešetrné zacházení a předčasnou smrt na jatkách.

Prodyšnost eko-kůže – poměrně nenápadná vlastnost, která však není typická pro všechny druhy plastických hmot. Kdybyste totiž vyráběli pouzdra na mobily z polystyrenu, polypropylenu nebo polyetylenu, či zmiňovaného PVC, neprodyšnost těchto materiálů by mohla být příčinou srážení vodní páry a vytváření kapek uvnitř obalu a jejich pronikání pod dotykový displej na citlivou elektroniku uvnitř mobilu. Prodyšnost eko-kůže má velký význam i u zmiňovaných sedacích souprav či sedacích vaků, které se vám „nepřilepí na zadek“ tak, jak je tomu u PVC, a totéž platí i pro dámské letní střevíce, kde je prodyšnost stélky přímo klíčová.

Potěší vás svým vzhledem

Vybrali jste si flipové pouzdro na mobil Samsung? Dobrá volba. Je velmi praktické a šikovné a zároveň se za něj výrobci nemusí stydět, co se týče vzhledu. Možná budete překvapeni, kolik různých barevných variant se na trhu vyskytuje, a spolu s nimi i zajímavých motivů, pokud zrovna nevybíráte pouzdro čistě hladké a jednoduché, bez potisku.

Příjemně se s ním pracuje

Flipová pouzdra se dobře drží v ruce z několika důvodů: Mají oblé hrany a drsnější, neklouzavý povrch, který je velmi příjemný na dotek pokožkou dlaně i hřbetu ruky. Zároveň se vám na něj ruka nepřilepí, což by mohlo vést k pádu přístroje na zem, toto by se mohlo stát, kdyby bylo pouzdro na mobil Samsung zhotoveno např. z PVC nebo z polyetylenu. Proto výrobci dávají přednost jinému druhu plastické hmoty – polyuretanu.

Eko-kůže – minimální přilnavost a vynikající prodyšnost je typickou vlastností polyuretanu, který je zhotoven v podobě eko-kůže, a ta se osvědčila právě při výrobě flipových pouzder na mobilní telefony. Eko-kůže se stala v poslední době velmi častým materiálem pro výrobu nábytku (sedacích souprav) a také obuvi. Nahrazuje tu klasickou zvířecí kůži, což umožňuje chovat se více eticky k těmto živým tvorům a zároveň výrazně omezit jejich chov, nešetrné zacházení a předčasnou smrt na jatkách.

Prodyšnost eko-kůže – poměrně nenápadná vlastnost, která však není typická pro všechny druhy plastických hmot. Kdybyste totiž vyráběli pouzdra na mobily z polystyrenu, polypropylenu nebo polyetylenu, či zmiňovaného PVC, neprodyšnost těchto materiálů by mohla být příčinou srážení vodní páry a vytváření kapek uvnitř obalu a jejich pronikání pod dotykový displej na citlivou elektroniku uvnitř mobilu. Prodyšnost eko-kůže má velký význam i u zmiňovaných sedacích souprav či sedacích vaků, které se vám „nepřilepí na zadek“ tak, jak je tomu u PVC, a totéž platí i pro dámské letní střevíce, kde je prodyšnost stélky přímo klíčová.

Když dnes přiletíte do Jižní Afriky poprvé, určitě vás tu něco zaujme. Možná to, že vám kvůli koronavirům (a v minulosti nejen kvůli těm) záhy po výstupu z letadla změří za pochodu na dálku tělesnou teplotu, nejspíše ale to, že vám tu dají do pasu razítko a do toho ještě ručně doplní, proč že do země přijíždíte a do jakého data se v ní můžete zdržovat. Přičemž si s tím zřejmě zase až tak moc hlavu nelámou, protože devadesátidenní bezvízovou dobu pobytu sice vyznačí automaticky a správně, ale s tím důvodem cesty… Letos jsem tam strávil dovolenou, abych na jejím konci zjistil, že mě sem pustili za podnikáním. A co? Nic.

Jenže to už není to, co to bývalo. Protože jsem tam létal opakovaně už od počátku tohoto tisíciletí a tak mohu srovnávat.

Pamatuji ještě první tři roky, kdy sem naši turisté potřebovali vízum. Které jsem měl tu možnost v jediném roce porovnat se svým vízem americkým, a bylo to asi jako ony známé nebe a dudy. Šlo o kousek papíru s čárovým kódem, který vystavovala prakticky obratem ambasáda v Praze a na kterém bylo v podobě krátkého slohového cvičení napsáno, co v zemi smíte, co ne, a že máte mít zpáteční letenku, což se pak na hranicích kontrolovalo. A že šlo skutečně o primitivní nálepku? Co byste chtěli, když to bylo zadarmo? A znamenalo to jen vyplnit primitivní formulář, navíc v češtině.

Pak ale zřejmě usoudili, že je to hloupost, vízovou povinnost nám zrušili (s varováním, že by o tom nemuseli úředníci na některých méně frekventovaných hraničních přechodech JAR vědět), a zbyly tak už jenom nálepky, které pohraniční kontrola vlepovala do pasu a vyznačovala na nich ručně povolenou dobu pobytu a účel cesty, s tím, že někdy úředník správnou ze tří možností zakroužkoval, jindy ji zakřížkoval, jindy odfajfkoval a jindy škrtnul to nehodící se, asi podle svého vlastního rozmaru. K čemuž se pochopitelně přidávalo vstupní razítko.

No a při fotbalovém mistrovství světa v roce 2010 jim možná ty nálepky vzhledem k počtu přijíždějících došly. Nebo je možná už to věčné lepení nebavilo. A tak zůstala jen dnešní razítka. A oficiální povinnost mít v pase aspoň dvě volné stránky, aby se tam vešlo všechno to, co už se tam nevlepuje.

Takže mám pěkných pár suvenýrů, které už vy v pase mít nebudete. A jestli to takhle půjde dál, nevylučuji, že se za pár let vykašlou i na nějaká razítka. Protože tam stejně většina z našinců nelegálně nezůstane. Tamní vězení totiž nejsou pro našince to pravé a většina z nás by tam bez práce nebo i s prací za jejich podmínek nakonec umřela hlady.

Když dnes přiletíte do Jižní Afriky poprvé, určitě vás tu něco zaujme. Možná to, že vám kvůli koronavirům (a v minulosti nejen kvůli těm) záhy po výstupu z letadla změří za pochodu na dálku tělesnou teplotu, nejspíše ale to, že vám tu dají do pasu razítko a do toho ještě ručně doplní, proč že do země přijíždíte a do jakého data se v ní můžete zdržovat. Přičemž si s tím zřejmě zase až tak moc hlavu nelámou, protože devadesátidenní bezvízovou dobu pobytu sice vyznačí automaticky a správně, ale s tím důvodem cesty… Letos jsem tam strávil dovolenou, abych na jejím konci zjistil, že mě sem pustili za podnikáním. A co? Nic.

Jenže to už není to, co to bývalo. Protože jsem tam létal opakovaně už od počátku tohoto tisíciletí a tak mohu srovnávat.

Pamatuji ještě první tři roky, kdy sem naši turisté potřebovali vízum. Které jsem měl tu možnost v jediném roce porovnat se svým vízem americkým, a bylo to asi jako ony známé nebe a dudy. Šlo o kousek papíru s čárovým kódem, který vystavovala prakticky obratem ambasáda v Praze a na kterém bylo v podobě krátkého slohového cvičení napsáno, co v zemi smíte, co ne, a že máte mít zpáteční letenku, což se pak na hranicích kontrolovalo. A že šlo skutečně o primitivní nálepku? Co byste chtěli, když to bylo zadarmo? A znamenalo to jen vyplnit primitivní formulář, navíc v češtině.

Pak ale zřejmě usoudili, že je to hloupost, vízovou povinnost nám zrušili (s varováním, že by o tom nemuseli úředníci na některých méně frekventovaných hraničních přechodech JAR vědět), a zbyly tak už jenom nálepky, které pohraniční kontrola vlepovala do pasu a vyznačovala na nich ručně povolenou dobu pobytu a účel cesty, s tím, že někdy úředník správnou ze tří možností zakroužkoval, jindy ji zakřížkoval, jindy odfajfkoval a jindy škrtnul to nehodící se, asi podle svého vlastního rozmaru. K čemuž se pochopitelně přidávalo vstupní razítko.

No a při fotbalovém mistrovství světa v roce 2010 jim možná ty nálepky vzhledem k počtu přijíždějících došly. Nebo je možná už to věčné lepení nebavilo. A tak zůstala jen dnešní razítka. A oficiální povinnost mít v pase aspoň dvě volné stránky, aby se tam vešlo všechno to, co už se tam nevlepuje.

Takže mám pěkných pár suvenýrů, které už vy v pase mít nebudete. A jestli to takhle půjde dál, nevylučuji, že se za pár let vykašlou i na nějaká razítka. Protože tam stejně většina z našinců nelegálně nezůstane. Tamní vězení totiž nejsou pro našince to pravé a většina z nás by tam bez práce nebo i s prací za jejich podmínek nakonec umřela hlady.

Čekáte miminko ale přesto si nechcete odpustit dovolenou? To ani nemusíte, pokud těhotenství probíhá normálně, můžete se vydat klidně i k moři. 

Za jakých podmínek můžete vyrazit na dovolenou, i když čekáte dítě? Jak cestovat v těhotenství? 

Zbožňujete cestování, ale jste právě v požehnaném stavu? Pak se jistě obáváte, zda je rozumné, zrovna v tomto období vycestovat. Pokud máte v plánu jet na dovolenou jen po České republice a tedy neplánujete rovnou cestu do zahraničí, jistě se ničeho obávat nemusíte, pokud vám to lékař nezakázal. O cestě do zahraničí se ale raději zkuste poradit se svým ošetřujícím lékařem vždy, i když nemáte potíže. Kdy je nejlepší cestovat a jaká pravidla byste měla dodržovat? 

Cestu si dobře naplánujte 

V těhotenství není nutné se nikterak omezovat, pokud všechno probíhá dobře a to tedy platí i o cestách do zahraničí. I nastávající maminka si v klidu může dopřát dovolenou a mnohdy jde i o poslední možnost, jak strávit dovolenou v klidu, pohodě a bez dětí. S dětmi je totiž vždy už každá další dovolená úplně jiná. Takže, proč ne? Navíc každá těhotná žena dochází na pravidelné kontroly, moc dobře tedy ví, jak na tom je zdravotně, a pokud se i cítí dobře, na cestu se klidně může vydat. Na co si ale dát pozor? 

V prvních třech měsících těhotenství je ženám obvykle špatně, tělo prochází změnami a tak je lepší vyčkat i s cestováním. Na konci těhotenství už má pak každá budoucí maminka zcela jiné starosti a i její stav se mění, úplně nejlepší je tedy nechat dovolenou na období mezi čtvrtým až sedmým měsícem těhotenství. V této době si klidně dopřejte dovolenou, která vám jistě udělá dobře. 

Na co nezapomenout

I když těhotenství nemusí ženu nějak omezovat, je dobré dodržovat při cestách nějaká pravidla. Zejména u moře, kde je vysoká teplota a sluníčko pálí, je dobré se dobře chránit, šetřit a dbát na zvýšený příjem tekutin. I při cestách autem či autobusem to nemusí být med, je třeba si dávat hodně časté pauzy. Je třeba dávat si pozor i na jídlo a pití, zejména kohoutková voda by měla být tabu. Raději pijte na dovolené vždy jen balenou vodu, u ní máte jistotu, že bude v pořádku. 

Užijte si dovolenou ještě před tím, než se miminko narodí. 

Čekáte miminko ale přesto si nechcete odpustit dovolenou? To ani nemusíte, pokud těhotenství probíhá normálně, můžete se vydat klidně i k moři. 

Za jakých podmínek můžete vyrazit na dovolenou, i když čekáte dítě? Jak cestovat v těhotenství? 

Zbožňujete cestování, ale jste právě v požehnaném stavu? Pak se jistě obáváte, zda je rozumné, zrovna v tomto období vycestovat. Pokud máte v plánu jet na dovolenou jen po České republice a tedy neplánujete rovnou cestu do zahraničí, jistě se ničeho obávat nemusíte, pokud vám to lékař nezakázal. O cestě do zahraničí se ale raději zkuste poradit se svým ošetřujícím lékařem vždy, i když nemáte potíže. Kdy je nejlepší cestovat a jaká pravidla byste měla dodržovat? 

Cestu si dobře naplánujte 

V těhotenství není nutné se nikterak omezovat, pokud všechno probíhá dobře a to tedy platí i o cestách do zahraničí. I nastávající maminka si v klidu může dopřát dovolenou a mnohdy jde i o poslední možnost, jak strávit dovolenou v klidu, pohodě a bez dětí. S dětmi je totiž vždy už každá další dovolená úplně jiná. Takže, proč ne? Navíc každá těhotná žena dochází na pravidelné kontroly, moc dobře tedy ví, jak na tom je zdravotně, a pokud se i cítí dobře, na cestu se klidně může vydat. Na co si ale dát pozor? 

V prvních třech měsících těhotenství je ženám obvykle špatně, tělo prochází změnami a tak je lepší vyčkat i s cestováním. Na konci těhotenství už má pak každá budoucí maminka zcela jiné starosti a i její stav se mění, úplně nejlepší je tedy nechat dovolenou na období mezi čtvrtým až sedmým měsícem těhotenství. V této době si klidně dopřejte dovolenou, která vám jistě udělá dobře. 

Na co nezapomenout

I když těhotenství nemusí ženu nějak omezovat, je dobré dodržovat při cestách nějaká pravidla. Zejména u moře, kde je vysoká teplota a sluníčko pálí, je dobré se dobře chránit, šetřit a dbát na zvýšený příjem tekutin. I při cestách autem či autobusem to nemusí být med, je třeba si dávat hodně časté pauzy. Je třeba dávat si pozor i na jídlo a pití, zejména kohoutková voda by měla být tabu. Raději pijte na dovolené vždy jen balenou vodu, u ní máte jistotu, že bude v pořádku. 

Užijte si dovolenou ještě před tím, než se miminko narodí.